Bůh je opravdový džentlmen

Když lidé něco pokazí, tak jsou zpravidla zvyklí očekávat cokoliv, jen ne vlídné jednání. Přeci jen – proč by na nás měl být někdo hodný, pokud jsme něco pokazili? To si nezasloužíme… Koneckonců v tomhle systému jedeme neustále.

Ale v Božím království platí poněkud jiná pravidla. Bůh s námi nejedná tak, jak jsme zvyklí a jak bychom si „zasloužili“. Já vím, že je to hodně divné, ale takhle to prostě je. Bůh je dost velký frajer a tak prostě nemá potřebu si na nás léčit mindráky. Je to Bůh a tak si nepotřebuje nic dokazovat.

Když čtete evangelia, tak vás možná zaráží, jak Ježíš jednal s lidmi, kteří nebyli zrovna nejlepšími věřícími. Moc jim to s Bohem – neboli Ježíšovým Otcem – nešlo. Porušovali Boží zákony a zrovna dvakrát se nehnali do nějaké nápravy svého života. Oprávněně bychom čekali, že Ježíš jim to pěkně nandá za to, že porušují pravidla jeho Otce… Chyba lávky. Ježíš jako dokonalý obraz svého Otce s nimi neměl problém. Holt věděl, že na lidi, kterým to moc nejde klasika nezabírá. Tou klasikou samozřejmě myslím nadávky, výhružky, ponižování, tresty a podobnou lidskou klasickou reakci na chyby druhých. Zvláště na chyby těch, kteří zklamali přímo nás osobně a provinili se přímo proti nám.

Ježíš jedná s lidmi opravdu zvláštně – neuvádí je do rozpaků, nedělá jim veřejně ostudu, nic jim nevyčítá, ale naopak je povzbuzuje, přijímá je a dodává jim sílu se zvednout a jít dál. Nevěříte? Tak si přečtěte nějaké evangelium a sami uvidíte.

A čemu že je taková informace dobrá? No přeci k tomu, že na rozdíl od lidí je Bůh někým, za kým můžeme přijít s čímkoliv a nemusíme bát, že by si nás „vychutnal“ a udělal nám takovou scénu, na kterou v životě nezapomeneme. Naopak – Bůh ví, že je Bůh a nemusí si na vás nic dokazovat. Má opačnou potřebu – dodat vám sílu se zvednout, pomoci vám vstát a doprovázet vás, abyste padat nemuseli. A když znovu spadnete, tak vás znovu pozvedne.

Je to ten nejlepší přítel a táta, o jakém se nám ani nezdálo….