Nejistota

Zvláštní časy to nastaly v kotlině české. Večer si nemáte kde a málem ani s kým sednout. Na ulici ani nepoznáte sousedku, protože má na obličeji roušku. Když chcete využít nastalé volno k tomu, že byste třeba něco udělali na chalupě, či doma, tak těžko hledáte možnost, jak koupit potřebný materiál. Doba nečekaných změn v rytmu života, návycích a plánech. Kupodivu se tak dostává ke slovu stará dobrá pranostika „Březen za kamna vlezem…“ Doufám, že nedojde na tu druhou část „….duben ještě tam budem.“ :o)

Pro spoustu z nás doba zvláštní a nemilá. Na stranu druhou je to skvělá příležitost se setkat se sebou samými:

– bez čeho se vlastně dokážeš obejít?
– co s tebou dělá to, když musíš změnit kvůli aktuální situaci některé věci?
– z čeho máš strach? Proč?
– co je tvým zdrojem jistoty?
– jaké jsou tvé životní hodnoty?
– pro co/koho vlastně žiješ?

Podobných otázek existuje celá řada. Mají společné to, že si spoustu z nich v hektickém životě neklademe. Zabavíme se prací, školou, aktivitami, zábavou, lidmi…

Proto je současná situace dobrou příležitostí se zastavit a setkat se se sebou samými.
Ne vždy je to příjemné setkání. Je však lepší ho udělat dříve, než pak bilancovat na smrtelné posteli, kdy už toho moc nezměníme. On původní význam slova krize v řečtině znamenal rozhodnou chvíli. Současná situace je tedy dobrou chvílí se rozhodnout, jak dál. Dobře zužitkovaná krize nás posune dál.

Pokud si uvědomuješ, že tvé odpovědi na výše uvedené otázky tě poněkud znepokojují, můžeš se inspirovat těmi, kdo krizemi neprocházeli sami, ale s Bohem. Např. král starověkého Izraele, který v nejslavnějším 23.Žalmu vyznával:

„I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty.“