Obnova

Pod slovem obnova si představíme spoustu věcí. Opakovat se ale bude pojem návratu k původnímu stavu – zpravidla lepšímu. Především v mezilidských vztazích, kdy řešíme oslabené, poničené, či přerušené vztahy. Obnova nás vede znovu k těm, se kterými nefungují vztahy tak, jako kdysi.

V tom duchovním životě je to podobné. Téma duchovní obnovy v církvi také přináší důraz na obnovu – především obnovu vztahu s Bohem. Přeci jen vztah s Bohem občas zanedbáváme, kazíme atd. A když nám to dojde a začneme toužit po tom se k Bohu vrátit, tak je čas řešit téma obnovy.

Proč? I ve vztahu s lidmi často nevíme, jak na to. Omluva? Dárek? Nebo dělat, jakoby nic a zbytečně se v tom nevrtat? Když někdo pokazí vztah s námi, tak je to spíše o odpuštění a ujištění dotyčného, že ho máme rádi a stojíme o něj. Ale když pokazíme vztah my, je to horší.

Ve vztahu s Bohem se promítají podobné momenty: jak to dát do pořádku, jak s Bohem začít znovu komunikovat… To jsou dobré otázky, protože to znamená, že už jsme v procesu obnovy. Horší to je tehdy, když řešíme to, jestli vlastně stojíme o hlubší vztah s Bohem. Neboli – když nám to stačí tak, jak to máme a spíše než „jak?“ se ptáme „proč?“ I to jsou velmi dobré otázky, protože už neřeší obnovu, ale spíše motivaci k obnově. Podobné otázky si můžeme klást i v těch mezilidských vztazích. Nejen „jak?“, ale možná i „proč?“

O tématu obnovy se můžete nechat inspirovat v sérii kázání na téma obnovy.