Polévka nasytí žaludek, a co dál?

Milí Kristovi přátelé, hosté, dobrovolníci a lidé,

jsme tu dnes proto, abychom společně udělali něco dobrého. V tuto chvíli jsme se sešli jako dobrovolníci a zástupci třech organizací, Církve bratrské zde na Skalce, Maltézské pomoci a Naděje, abychom nabídli pomocnou ruku těm, kdo o to projeví zájem. Až dokončím svůj krátký proslov, začneme nalévat gulášovou polévku. Chci moc poděkovat svojí manželce i všem dobrovolníkům, kteří polévku vařili. Současně budeme vydávat teplé oblečení na zimu, děkuji všem lidem, co přispěli a přinesli své dary a děkuji všem dobrovolníkům, kteří pomáhají s výdejem. Také máme pro zahřátí horký čaj a kávu, pro každého. Současně děkujeme Naději za možnost ošetření potřebných. Pokud byste chtěli zdravotní pomoc, obraťte se na naše kolegy z Naděje.
V titulu naší akce je „Polévka nasytí žaludek… a co dál?“ Tím „a co dál?“ chceme říct, že vás zveme nahoru do 1. patra, kde je k dispozici otec Ivan, který je skvělý právník a rád vám pomůže, poradí ve vaší obtížné situaci. Je tam též k dispozici sociální pracovník, který vám poradí a věřím i může pomoci s vyřízením vašich dokladů a může vás nasměrovat na další lidi, pokud byste chtěli řešit vaši situaci a nezůstat jen u žaludku. V neposlední řadě jsou tu dobří lidé a též duchovní, kteří vám rádi darují zdarma Bibli a rádi si s vámi promluví o vaší duchovní situaci a pomůžou vám najít cestu k Bohu. Proto jsme dnes tu, abychom hledali cestu blíž k lidem. To je mottem naší církve, chceme být blíž k Bohu i blíž k lidem.

Zároveň, a to je důvod, proč jsme tu zrovna dnes, chceme důstojně oslavit náš státní svátek. To, že 17. listopadu je smutný i výjimečný den, ví snad každý školák a jistě i každý dospělý. Ať už jsou tu události z roku 1939, kdy byly uzavřeny vysoké školy, 9 lidí bylo popraveno a na 1200 českých studentů bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Nebo událost z roku 1945, kdy vstoupili v platnost Benešovy dekrety. Nebo události z roku 1989, kdy policie brutálně zasáhla proti demonstraci v Praze a začala tzv. Sametová revoluce. Tento den má ale i širší souvislosti se světovými dějinami. Na anglický trůn roku 1558 nastoupila Alžběta I., roku 1886 byl zprovozněn Suezský průplav spojující Rudé a Středozemní moře, ale i z novějších dějin roku 1997 bylo v Egyptě zavražděno islámskými teroristy 62 turistů, což nám i připomíná i současné události z Paříže. Pro odlehčení, roku 2003 se stal Arnold Schwarzenegger americkým guvernérem Kalifornie. Zajímavé je, že v roce 1989 byla na dnešní den spatřena v podvečerních hodinách polární záře. Takže se zdálo, že se blýská na lepší časy. Když jsem si prohlížel výčet historických událostí, které se pojí s dnešním dnem, byl jsem ohromen. Dnešní den je výjimečný a rozhodně stojí za to jej oslavit nebo si připomenout. Jelikož ale nejsem politik, nejsem ani historik, ale jsem kazatel, dovolte mi dnes přinést do dnešního dne a tohoto času a místa velmi krátce a stručně Boží slovo z evangelia podle Lukáše.

Přečti SNC L 5,1-11 Zázračný úlovek.

Dovolte mi zdůraznit několik zajímavých momentů z tohoto slova. Za prvé, Ježíš zve své učedníky k poslušnosti. Říká Petrovi, aby zajel na hloubku. Učedníci jsou profesionální rybáři a zpočátku nerozumí, proč by se měli po namáhavém snažení ještě jednou pokoušet o nemožné. Vždyť rybařili celou noc a nic. Někdy je to tak i s námi. Můžeme se rozkrájet na malé kousíčky. Snažíme se celou silou, vším co máme a výsledek je ubohý. Ježíš zve své učedníky i nás dnes, abychom ho poslechli. To on udělá zázrak. Ne my. My musíme poslechnout Ježíše: „Zajeď na hlubinu.“ My lidé jsme totiž povrchní. Chceme vše hned a chceme vidět okamžité výsledky. Duchovní věci ale nejsou povrchní, ale jsou hluboké či hlubinné. Jak řekl francouzský filosof a známý autor: „co je důležité, je očím neviditelné.“ I ty ryby byly schované v hlubině jezera.

Za druhé, když učedníci poslechli Ježíše, byli v šoku, kolik ryb tam bylo. Bylo jich tam tolik, že se jim loď začala potápět pod tíhou úlovku. A tak je to i s námi, i nám Ježíš nabízí dnes víc než jen polévku. Zve nás k poslušnosti Božímu slovu a následování. Ježíš nám nabízí víc než jen jídlo. On nám totiž, milí přátelé, nabízí sám sebe. Když tedy budeme jíst dobrou gulášovou polévku, přikusovat chleba a pít kávu či čaj, přemýšlejme nad tím, co všechno nám Bůh v Ježíši Kristu nabízí. On nám nabízí věčný život, On nám nabízí radost v srdci a pokoj uprostřed těžkostí. Skeptik řekne, za radost a pokoj si nic nekoupíš. To sice ne, ale když má člověk radost v srdci a pokoj s Bohem, má i naději, že život má smysl a může jít dál, i když život není peříčko. Život je někdy pěkně těžkej. Jak říká Werich: „jednou jsi dole a jednou nahoře.“ Někteří z nás prošli životem docela lehce, zatímco jiní toho prožili až příliš. Když slyšíme některé příběhy, je nám z toho smutno a úzko. Ježíš ale každého z nás zná osobně a ví, jaké to je. On byl jedním z nás a ví, jaké to je nemít střechu nad hlavou a prožívat existenciální nejistoty. Proto s námi soucítí a ví, jak je to těžké. To ale není vše, on s námi nejen soucítí, ale je v tom všem s námi. Kromě toho je ale Ježíš sám i řešením našeho problému.

A za třetí, jak na Ježíšovu nabídku zareagovali rybáři? Lidská reakce je přirozeně zděšení a odstup. „Odejdi ode mě, Pane, neobstojím v Tvé blízkosti, jsem hříšný člověk.“ Když nás Bůh zve k sobě, přirozená reakce je úlek, strach a zděšení. Kdo to jen je, že způsobil ten zázrak? Tolik ryb, já se snažím celou noc…. celý život lovím ryby a on jen řekne, „tam“ a sítě se začínají trhat a lodě potápět. Kdo to jen je? Přátelé, nebojme se. Ježíš nás k sobě zve. Petrovi říká: „Neboj se! Učiním tě rybářem lidí. Budeš je získávat pro mě“. Ježíš nás zve k následování. Ježíš nás zve k poslušnosti. Ježíš nás zve k tomu, abychom si zázrak, který jsme s ním prožili, nenechali pro sebe, ale sdíleli ho s druhými.

To je důvod, proč jsme dnes tady. My jsme prožili něco zvláštního s Bohem, o čem se sice slovy mluví obtížně a těžko se to dá ukázat, ale můžeme to společně prožít dnes. Ať je to, co děláme k Boží slávě. Ať je dnešní den naplněn milosrdenstvím, láskou. Ať je dnešní den plný zázraků. Přeji vám dobrou chuť a více než důstojnou oslavu státního svátku. Přeji nám všem, abychom více než naplnili slovo „polévka nasytí žaludek… a co dál?“ Aby to „co dál?“ šlo skutečně dál. Zveme vás ke stolu s polévkou a pokud nemáte šaty, naši dobrovolníci vám pomohou a zveme vás dál nahoru k praktickému i duchovnímu rozhovoru. Amen.