Vize Církve

Vize Církve: Cesta blíž…
2. Samuelova 5  a Lukáš 5

Ježíšova vize pro církev…

Proč a co je vize?

Milí přátelé, dnes chci mluvit na téma vize našeho sboru. Ale než se k tomu dostanu, podíváme se do Bible, jaké příklady můžeme najít ve starém zákoně a v novém zákoně o vizi. Podíváme se na dva příklady, do 2. Samuelovy 5, a na Ježíšovu vizi v Lukáši 5. kapitole. David měl vizi, která sjednotila celý národ. A Ježíš měl vizi, o rybách a rybářích. Každý vizionář to má těžké. Vzpomeňme si na příklad Martina Luthera Kinga, který před více než 50 lety řekl slavná slova svého snu, který navždy změnil běh amerických dějin co do otroctví: „Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru.“

Vize, která je od Boha, je sen, konrétní představa, která dává energii na změnu nejen jednotlivci do života, ale celému společenství, někdy i celému národu. Proto je vize velmi důležitá. Společenství, které nemá vizi, nikam nesměřuje a stagnuje a nakonec umírá. Člověk, který nemá vizi, směr svého života, nemá naději pro budoucnost.

Když se podíváte na internet, najdete různé vize… Vize 97 dlouhodobě bojuje proti rakovině konečníku a tlustého střeva. Česká vize hledá identitu našeho národa… její slova začínají: od lhostejnosti k budoucnosti…

Přesto, když se řekne slovo vize, mnoho lidí se osype a řekne, že to není duchovní mít vizi, že je to něco obchodního a je to fuj a že je to nebiblické. Je to sprosté slovo podobně jako plánovat nebo management. Proto začnu od toho, co si o vizi myslí Bible a pak budu mluvit o tom, jakou vizi má náš sbor…

Smysl a hodnota vize: 2. Samuelova 5,1-12

V 2. Samuelově najdeme zajímavý příběh o králi Davidovi. Izraelský král Saul je mrtvý, nastupuje po něm jeho syn, pak syn jeho syna, ale ti všichni jsou zavražděni. Nyní po mnoha letech přichází řada na Davidovi, odvážném muži, který porazil Pelištejského generála Golijáše prakem ještě jako kluk… Jaká byla Davidova vize? David chtěl sjednotit Izraelský národ k boji proti úhlavnímu nepříteli – Pelištějcům. Měl vizi, že bude vládnout celému národu z jednoho města – z Jeruzaléma. A jak víme z dějin, nakonec se mu to díky Boží milosti povedlo a jeho následovníci vládli v Izraeli po více než 400 let. Když měl v Izraeli nějaký král vizi, bylo to dobré, pokud to ovšem byla vize od Boha. Když neměl vizi, král byl jen politik, tak šla země od 10 k 5.

Co tedy dělá vize s národem? Co dělá vize se společenstvím? Podíváme se na 5 věcí, které dělá vize s lidmi.

1. Vize sjednocuje (v 1-3)

Verše 1-3 nám ukazují, jak vize Davida sjednotila celé království. Nejprve vládnul David z Chebronu. Měl ale sen, že dobude město, které měli dobýt Izraelci již dávno, ale neudělali to. Bůh přikázal již za dob Jozue, aby Izrael dobyl celé území, ale Izrael neposlech Hospodina. Teď přišel čas, aby konečně poslechli. Jebús, jak se dříve jmenoval Jeruzalém, byla skalní pevnost. Jejím dobytím David ukázal, že je skutečným králem a naplnil touhu celého národa po jednotě. V prvních třech verších 2. Samuelovy 5 čteme, že poprvé po mnoha letech se všechny izraelské kmeny a starší kmenů sešly spolu… a uznali Davida za krále, aby je vedl.

Uvažte, jak vize dokáže sjednotit lidi. Když nám Bůh dá vizi, která nás sjednotí k něčemu většímu, než jsme mi sami, dává nám to energii dělat nové věci. Naopak, pokud nemáme vizi, jsme rozděleni a každý chce něco jiného.

Sbor, který nemá vizi, postupně ovládne chaos a nikam nesměřuje. Naopak, pokud staršovstvo přijde s vizí, která sjednotí sbor, je to moc dobře. Bůh může být oslaven, každý zná své místo a má radost, že může být součástí takového sboru.

2. Vize dává centrum pro vedení (v 4-5)

David začal vládu z Chebronu, ale jeho touhou bylo sjednotit zemi a vládnout z Jeruzaléma. David se stal králem, když mu bylo 30. Kraloval celkem 40 let. Od doby, kdy dobyl Jeruzalém a porazil Pelištejce, byl nejsilnějším králem v dějinách Izraele.

Pro nás to znamená například společné místo chválení na Skalce, když se v neděli scházíme k Večeři Páně jako je dnes. Nebo tímto centrem může být křest. Důležitým centrem může být i členské setkání a společné setkání s naším mateřským sborem. Zkrátka celek je víc než jednotlivé části.

3. Vize stravuje naše přemýšlení (v 6-8)

David byl výborným stratégem a dokázal najít slabé místo v opevnění Jebúsejců. Měl konkrétní plán, co udělat. Davidovi muži měli jeho plán neustále před sebou. Věděli, co dělají a proč. Byli připraveni položit svůj život za tento plán a Davidovu vizi. Když máme vizi, která je přitažlivá, nemůžeme na ni přestat myslet, pohání nás kupředu. V časech zlých si ji připomínáme. Je důležité, aby každý člen sboru znal vizi svého sboru. Budu o naší vizi mluvit za chvíli.

4. Vize inspiruje velikost (v 9-10)

Davidův sen o Jeruzalému pomohl společně jemu i jeho mužům stanovit si velký cíl. Kdyby Davidovým snem bylo mít Mercedes nebo cesta kolem světa, asi těžko by sjednotil Izraelský národ. Vize musí být dost velká, aby nadchla každého člověka, který je součástí společenství. Když bude vize příliš malá, nebude nás motivovat nic dělat.

Když myslíme na 22,000 lidí na Skalce, je to velký počet, ale je to představitelné v kontextu toho, co děláme.

5. Vize přitahuje další lidi k vedoucímu (v 11-12)

Když David dobyl Jeruzalém, ostatní se k němu začali přidávat.

Vize sama o sobě je motorem, inspiruje, ale nejsou to jen slova, vyžaduje závazek, že do toho půjdeme. Kdyby David nevěděl, jak dobýt Jebus a jeho vize by nebyla podložena konkrétními plány a cíli a jeho životem, nikdy by národ nesjednotil.

Proto naše vize je vyjádřena hodnotami, strategií a cíli. Ty musí být dosažitelné a měřitelné. Když toto vedoucí má, tak se k němu přidávají další lidi.

Když se o Davidově snu doslech Týrský král, poslal své řemeslníky a materiál, aby postavili Davidovi dům. Když je vize skutečně vizí od Boha, tak přitahuje další lidi, dokonce zvenčí… dokonce i lidi, které bychom nečekali.

Tak to bylo 5 věcí, které dělá vize s námi. Viděli jsme konkrétní příklad ze starého zákona, Davidovu vizi o vládě z Jeruzaléma o sjednocení Izraelského národa. Vize sjednotila Izraelce, David dal centrum své vizi – Jeruzalém, jeho vize stravovala myšlení jeho vojáků, podněcovala velikosti a nakonec přitahovala další lidi k němu.

Podívejme se teď do Nového zákona. Na vizi Ježíše o rybách a rybářích…

Lukáš 5,1-11 Ježíšova vize

1. Ježíš učí zástupy (v 1-3)

V prvních třech verších Ježíš vyučuje zástupy. Jsou tu i budoucí Ježíšovi učedníci Petr, Jakub a Jan. Je zajímavé, že si vybral tak obyčejné lidi, jako jsou rybáři a že něco tak klíčového ukazuje na tak obyčejném příkladu a situaci.

2. Zajeď na hlubinu! (v 4)

4 Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovu!“
Ježíš dal Petrovi konkrétní pokyn, příkaz. Neprosí ho ani nevysvětluje, proč to má udělat. Možná byl zástup hladový a potřebuje ho nasytit. To asi ne. Nebo chce ukázat Boží moc a chce dodat svým slovům váhu. Není nad konkrétní demonstraci po vyučování…

3. Na Tvé slovo spustím sítě… (v 5-9)

Každopádně od 5. do 9. verše čteme, že učedníci mají námitky. Jak je to podobné nám, když slyšíme pokyn k něčemu, co nám nedává smysl.

5 Šimon mu odpověděl: „Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“

Petr prostě potřebuje mít komentář. Je to sice blbost, ale když to teda chceš, tak dobře. Copak nevíš, že jsem profík a že jsem se už tady snažil? Někdy je to tak, že se snažíme vlastními silami přivést Boží království na zem. Přitom je ale důležité, abychom poslechli Boží pokyn. Tedy když mluvíme o vizi, musíme mít jistotu, že je to vize od Boha. Navíc pokud je to vize od Boha, vyplývá z ní, co konkrétně máme udělat. To se nám ovšem nemusí líbit. Může nám to i připadat šílené nebo divné. Tak to rozhodně bylo s Petrem. Copak je Ježíš rybář? Copak rozumí rybolovu? Ale dobře… když to chce, tak ho poslechnu… Možná nám to může také tak připadat. Copak Ježíš rozumí našim trápením a každodenním zápasům?

Na tomto krátkém příběhu vidíme, že Ježíš rozumí rybaření mnohem lépe než profesionální rybáři. Ježíš se s námi setkává v tom, co děláme, ukazuje nám, že rozumí našemu životu a volá nás k něčemu většímu.

Od 6. do 10. verše čteme, co se stalo, když Petr poslechl.

6 Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly. 7 Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc.

Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly. 8 Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“ 9 Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb; 10 stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy.

Jedno je potřeba. Je potřeba být poslušný tomu, co nám Bůh říká. Když dává příkaz, aby učedníci jeli na hlubinu, mají jet na hlubinu. Hlubina je symbolem něčeho neznámého.

Možná že učedníci lovili v místech, která dobře znali. Ale tam už nic nového nebylo. Tam žádné ryby nebyly. Ale když vyjeli na neprobádané místo, bylo tam ryb, že je ani nemohli vyzvednout. Tak to může být i s námi, milí přátelé. Možná, že máš kontrolu nad svým životem a máš pocit, že život dobře znáš. Možná že se ptáš, jaké by to bylo, kdybys skutečně poslechl Boha. Bůh Tě volá na hlubinu. Co je tvoje hlubina?

Co je pro tebe nové, neprobádané území? Možná je to nová služba v církvi nebo ve světě. Možná je to nová práce. Rozhodně to není nová manželka! Ani to není nová milenka. To by si Pán Bůh protiřečil a to jak známo nedělá. Ale pokud jsi otevřený, připrav se na situaci, že Tě Pán pošle na nové místo a do nové situace, kterou jsi ještě nezažil…

4. Neboj se… od teď budeš lovit lidi…

Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.“ 11 Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.

Je dobře, že Ježíš ujistil Petra, že se nemá bát. Protože když poslechneme Ježíše, Pána Boha, může to být děsivé. Věci, které jsme před tím nezažily, které nám přijdou divné a nepochopitelné, možná nesmyslné, se uskuteční. Když mluvíme o vizi, je důležité si to uvědomit. Vize není něco, co už dobře známe a co máme zmáknuté. Vize od Boha představuje něco nového od Boha, může to být děsivé a může to od nás žádat něco, co jsme nikdy před tím nedělali.

Když sledujeme reakci učedníků, vidíme poslušnost. Když jednali v souladu s tím, co jim Ježíš řekl, ulovili tolik ryb jako nikdy v životě.

Ježíšova vize je kde najít ryby. Velmi praktická vize. A o to jde… Ježíš nám neříká nějaké nesrozumitelné věci. Ježíš k nám mluví tak, že tomu rozumíme. Ale volá nás srozumitelně k něčemu, co je děsivé. Volá nás na hlubinu.

Teď se podíváme na to, co to může znamenat pro nás. Co je naše vize? Co je vize Skalky?

Co s tím? Vize CB Skalka: Cesta blíž k Bohu a k lidem…

Naší vizí je dvojí cesta. Cesta k Bohu a cesta k lidem.

1. Cesta blíž k Bohu…

První cesta k Bohu se dá vyjádřit dvěma slovy: uctívání a učednictví…

Uctívání Boha je hlavním smyslem našeho života. Uctívání je ale namířeno k Bohu. Prakticky to znamená ptát se, jak to, co dělám v životě oslaví Boha?

Konkrétně to dělám nejen když zpívám písně Bohu, to jistě také, ale když se rozhoduju. Co by Ježíš udělal na mém místě?

Učednictví. Ježíš nás zve do blízkého vztahu se sebou. V dnešním textu z Lukáše 5 jsme viděli, že Ježíš se setkal s profesionálními rybáři v jejich každodenní práci a volá je k tomu, aby se stali rybáři, ale jinak. Už nemají lovit jen ryby, ale mají vést další lidi k Bohu. A to je učednictví. Učednictví je setkání s Ježíšem v našem každodenním životě. Být učedníkem znamená si uvědomit, že Ježíš je se mnou v každodenním životě a já jsem jeho přítelem.

Prakticky to znamená být i blíž druhým křesťanům a otevřít jim svůj život. Prakticky to znamená k sobě třeba v neděli někoho ze sboru pozvat na oběd nebo se jednou týdně sejít s přítelem v církvi na kafe.

Nezáleží tolik na formě, forem je mnoho. Možná to bude manželská skupinka s dalším manželským párem nebo to bude biblická skupinka v pondělí. Nebo ženská skupinka v pátek či v sobotu. To je jedno. Důležité je neredukovat křesťanský život na jedno setkání v týdnu v neděli, ale otevřít se druhým a sdílet s nimi svůj křesťanský život. Svoje zápasy i radosti.

2. Cesta blíž k lidem…

Druhou cestou je cesta k lidem. Jak sdílíme náš duchovní život s těmi, kdo duchovní život zatím nemají.

Misie. To se dá jedním slovem nazvat misie. Jděte do celého světa a získávejte mi učedníky… Když se vysloví tato slova, někteří lidé mají tendenci vypínat nebo máme někdy pocit, že misie je záležitostí misionářů nebo kazatelů, ale mě se to netýká.

To ale není pravda, posledně o tom Larry mluvil, že se to týká nás všech. Ježíš posílá náš sbor CB Skalka na misii. Co to znamená? Máme být svědky o živém Bohu druhým lidem v našem okolí. Pro někoho je okolím jeho práce. Pro maminku s dětmi to můžou být další maminky. Pro seniorku to mohou být další senioři v jejím okolí. Pro studenty kolej a škola. Zkrátka okolí je pro každého z nás různé, ale povolání stejné. Nemusíš mluvit anglicky, abys sdílel s lidmi evangelium v češtině. Může to být velmi jednoduché. Stačí pozvat svého kamaráda na English Camp. Pro někoho to může být pozvat na Alfu. Pro jiného to může být říct svůj příběh známému. Pro jiného to může být mluvit o svém manželství s kolegou v práci. Všechny tyto odlišné scénáře mají jedno společné. Jsme tam my a zahrnuje to aktivitu na naší straně. Nestane se to samo. Nikdo za nás neotevře ústa a nikdo za nás tuhle práci neudělá. A když to neuděláme, nic se nestane.

Nikdo v našem okolí se nedozví o Kristu a nebude spasený. Ano, Bůh je Bohem zázraků a může si poslat někoho jiného. Ale On si chce použít právě Tebe. Tak na to nezapomínej.

Proto se snažíme stavět jako sbor mosty k druhým lidem. Proto děláme Alfu. Proto děláme angličtinu. Proto děláme klub maminek. Proto děláme mládež. Proto děláme Objevování křesťanství. Proto děláme English Campy a tvořivé dílny. Proto děláme to, co děláme, abychom se seznámili s nevěřícími lidmi a skrze přátelství a důvěrné vztahy jim jednou pověděli o Bohu, kterého známe a o Lásce, která změnila náš život. To je tedy naše vize. Aby se o Bohu dovědělo naše okolí.

Co z toho vyplývá pro mě?

Pokud nechodíš na žádnou skupinku, zeptej se Pána, k jaké skupince se máš připojit. Prober to s vedoucími, které znáš. Pokud nejsi pokřtěný, dalším krokem je křest 8.6.

Pokud jsi pokřtěný a chodíš na skupinku, možná je čas udělat další krok. Třeba se připojit k manželské skupince. Nebo k učednické trijádě. Pro každého může být krok jiný. A za třetí, misie. Bůh je misijním Bohem. Bůh poslal svého Syna a posílá i každého z nás. Modli se, ke komu máš následující týden mluvit. Komu máš říct o Bohu, koho máš pozvat? Jakým nejlepším způsobem oslovíš nevěřící přátele? To se netýká jen kazatelů a misionářů a starších a diakonů, ti jdou příkladem v tom, že to dělají, ale týká se to každého křesťana. Co s tím uděláš?

Amen.